English
Polski
Těšínský vozový park tvořily čtyři motorové vozy, vyrobené firmou Ringhoffer z Prahy (č. 77 793 - 77 796). Trať, vozovnu a elektrárnu vystavěla firma AEG z Vídně. Tato firma dodala také potřebné elektrické zařízení pro vozy.
Stejný typ strojů byl dodán rovněž do Ústí nad Labem
Každý vůz byl 7880 mm dlouhý, 2100 mm široký a 3240 mm vysoký. Rozchod činil 1 000 mm a rozvor náprav byl 2 500 mm. Vůz vážil 10 800 kg.
Skříň vagonu byla dřevěná, do poloviny oplechovaná. Vnitřek vyložen lakovaným dřevem. Otevíratelná boční okna i okna řidiče byla spouštěcí. Používaly se také ventilační mřiže nad okny. Prostor pro cestující oddělovaly od stanoviště řidiče posuvné dveře. Interiér tvořily dvě řady sedadel - z jedné strany po dvou, z druhé po jednom místě k sezení. Každý vůz měl 18 míst k sezení a 13 ke stání.
Nápravy vozu poháněly celkem 2 elektrické motory od firmy AEG, každý s výkonem 22 kW. Napájení zabezpečoval lyrový sběrač.
Osvětlení zajišťoval reflektor na střeše, hlavní reflektor vpředu vozu a vnitřní osvětlení.
Tabulky s označením směru jízdy (v němčině - Bielitzer-Strasse nebo Bahnhof) se nacházely zpředu vozu a na oknech.
Jednorázově se na lince nacházely 3 vozy, čtvrtý, náhradní čekal ve vozovně. Vozy jezdily každých 10-12 minut, jízdní doba jedním směrem činila 12 minut.
Vozy byly zprvu bílo-červené, přioděné erbem města Těšína. Po první světové válce došlo k jejich přemalování na tmavozelenou barvu a k odstranění německých cedulek (vzhledem k jazykovým sporům je nové nenahradily).
Nahoru ↑
Stejný typ strojů byl dodán rovněž do Ústí nad Labem
Město Ústí nad Labem zakoupilo takřka identický tramvajový model. 6 vagonů bylo vyrobeno v roce 1909 a od těšínských se lišily motorem (2x25 kW) a také detaily tvaru vozové skříně. Během provozu byly několikrát upravovány. Poslední vůz (č. 21) ukončil činnost v roce 1965.
Historie ústeckých tramvají (Petr Ježek).
Tramvaje č. 23 a 25 před Hlavní poštou
.Historie ústeckých tramvají (Petr Ježek).
Tramvaje č. 23 a 25 před Hlavní poštou
Každý vůz byl 7880 mm dlouhý, 2100 mm široký a 3240 mm vysoký. Rozchod činil 1 000 mm a rozvor náprav byl 2 500 mm. Vůz vážil 10 800 kg.
Skříň vagonu byla dřevěná, do poloviny oplechovaná. Vnitřek vyložen lakovaným dřevem. Otevíratelná boční okna i okna řidiče byla spouštěcí. Používaly se také ventilační mřiže nad okny. Prostor pro cestující oddělovaly od stanoviště řidiče posuvné dveře. Interiér tvořily dvě řady sedadel - z jedné strany po dvou, z druhé po jednom místě k sezení. Každý vůz měl 18 míst k sezení a 13 ke stání.
Nápravy vozu poháněly celkem 2 elektrické motory od firmy AEG, každý s výkonem 22 kW. Napájení zabezpečoval lyrový sběrač.
Osvětlení zajišťoval reflektor na střeše, hlavní reflektor vpředu vozu a vnitřní osvětlení.
Tabulky s označením směru jízdy (v němčině - Bielitzer-Strasse nebo Bahnhof) se nacházely zpředu vozu a na oknech.
Jednorázově se na lince nacházely 3 vozy, čtvrtý, náhradní čekal ve vozovně. Vozy jezdily každých 10-12 minut, jízdní doba jedním směrem činila 12 minut.
Vozy byly zprvu bílo-červené, přioděné erbem města Těšína. Po první světové válce došlo k jejich přemalování na tmavozelenou barvu a k odstranění německých cedulek (vzhledem k jazykovým sporům je nové nenahradily).
| Těšín | Lodž | (v rámci ŁWEKD 1900-1939 i 1945-1950, LEZ 1939-1945 a MPK v Lodži od r. 1950) | |||
| číslo vozu | č. vozu od 1924 do r. 1949 | č. vozu od r. 1949 | datum ukončení provozu | č. vozu po přestavbě na vlečný vůz | datum ukončení provozu jako vlečného vozu |
| 1 | 39 | 1039 | 31.12.1955 | 1193 | † 1.05.1957 |
| 2 | 40 | 1040 | † 1.10.1956 | — | — |
| 3 | 41 | 1041 | 13.07.1956 | 1194 | † 9.05.1959 |
| 4 | 42 | 1042 | † 1.02.1956 | — | — |
 | ← Vzhled vozů v letech 1911-1920 (Städtische Strassenbahn Teschen) |
 | ← Vzhled vozů od r. 1920 do likvidace linky |
 | ← Vzhled vozů po modernizaci v Lodži ve 20. a 30. létech (Łódzkie Wąskotorowe Elektryczne Koleje Dojazdowe) |
 | ← Vzhled vozů v období 2. světové války (Litzmannstädter Elektrische Zufuhrbahnen) |
 | ← Vzhled vozů v 1.polovině 50. let (Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne w Łodzi) |
Copyright © Maciej Dembiniok 2003-